Bio Sad

Pro kvalitní a hlavně ekologickou produkci našeho ovoce jsme členy sdružení BioSad. Vznik občanského sdružení BioSad byl iniciován na základě potřeby vytvořit u nás příznivější podmínky pro rozvoj ekologického ovocnářství a podporuje ochranu přírody v České republice.
Aktivity Biosadu jsou soustředěny na poskytování informací pro biopěstitele, kteří vyrábí kvalitní a zdravotně nezávadné ovoce a na zařazování prvků ekologického pěstování do produkce integrované. Členskou základnu tvoří ekologičtí pěstitelé i pěstitelé z integrované produkce, zástupci výzkumu, sdružení ovocnářů Ovocnářské unie.

» Více

Občanské sdružení BioSad je dobrovolným, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, které spojuje zájem o ekologickou produkci ovoce, biozemědělství a ochranu přírody v České republice. Členskou základnu tvoří ekologičtí pěstitelé i pěstitelé z integrované produkce, zástupci výzkumu, sdružení ovocnářů Ovocnářské unie a další osoby zapojené do činnosti sdružení.

Důvody založení občanského sdružení BioSad lze shrnout do následujících bodů:

  • Naléhavost rozvoje ekologické produkce vyplývající ze zdravotních, environmentálních a dalších rizik spojených s konvenčními a integrovanými systémy pěstování;
  • Přetrvávající problémy v integrované produkci spojené s rozvojem rezistence škodlivých organismů k pesticidům, zužujícím se výběrem přípravků, nejistým odbytem, aj. – Přijímání ekologického způsobu hospodaření sadech je obtížné a pomalé, což především vyplývá z převažujícího spoléhání se na chemickou ochranu;
  • EP doposud nemá v ČR systémovou podporu, chybí koordinované poradenství, technické zázemí a další podmínky nutné pro konkurenceschopnost odvětví;
  • Není rozvíjena systémová podpora ekologické produkce ovoce ze strany oficiálních organizací sdružujících ovocnáře i výzkumných institucí;
  • V mezinárodním měřítku přetrvává izolovanost ČR po stránce přísunu informací a podílení se na stěžejních projektech v oblasti EP.

Více informací najdete na http://www.biosad.cz/.

» Skrýt

POLABÍ regionální produkt®

Regionální značky jsou tu pro Vás, aby Vám pomohly objevit to pravé z našich regionů!

Dne 8.6.2012 jsme získali certifikát “Regionální produkt Polabí®” pro naše jablka, hrušky a jahody. Zákazníkovi tímto prokazujeme, že naše produkty mají:

  • původ výrobku v regionu Polabí
  • kvalitu
  • výrobek nepoškozuje životní prostředí
  • jedinečnost plynoucí ze vztahu k regionu (např. tradice, používání místní suroviny, podíl ruční práce, motiv regionu nebo jiná výjimečná vlastnost).

» Více

Úrodné Polabí. Kraj zlatých klasů, bohatý mlékem a strdím, který vybral praotec Čech pro svůj lid. Obce a města jsou tu přívětivá, lidé šikovní a pracovití. Polabí nabízí celou škálu výrobků, které se zde rodí, dospívají, ale nestárnou.

Značka “POLABÍ regionální produkt® ve tvaru stylizovaného lipového listu symbolizuje dva úrodné břehy a řeku Labe uprostřed. Zelená barva představuje úrodné lány, které vděčí za své bohatství řece. Nepravidelná kontura symbolu odkazuje na ruční práci a dlouholetou tradici místních lidí.

Cíl značky

Značka “POLABÍ regionální produkt®” (dále jen značka) byla vytvořena v rámci systému regionálních značek Domácí výrobky, který rozvíjí Asiciace regionálních značek, o.s. Uděluje se výrobkům spotřebního charakteru, přírodním a zemědělským produktům, které splňují certifikační kritéria.
Jejím cílem je zviditelnit region Polabí a využít jeho socio-ekonomických výhod. Značka má podpořit místní producenty (zemědělce, živnostníky, malé a střední firmy), kteří v tomto přírodně hodnotném, zdravém území hospodaří šetrně, tradičně a v souladu se zájmy ochrany přírody.
To vše ocení jak turisté, kteří si chtějí pořídit pravý a kvalitní suvenýr z Polabí, tak místní obyvatelé, kteří chtějí nákupem podpořit „svého” místního výrobce.
Regionální značkou se označují zpravidla řemeslné výrobky (např. výrobky z pleteného dřeva, slaměné výrobky, fotografie, keramika, šperky, sněžnice, krajka, sklo, nábytek, papírové obaly, apod.), potraviny a zemědělské produkty (pečivo, mléko, sýry, maso, obiloviny, víno, ovoce, zelenina, nápoje, lesní plody, ryby, med, apod.) a přírodní produkty (léčivky, bylinné čaje, rákos pro stavební účely, extrakty z rostlin pro kosmetické účely, kompost, minerální voda, apod.). Značku může získat výrobek jak tradiční tak i nový, jestliže splní uvedená kritéria a certifikační komise rozhodne o jejím udělení.

Více informací se dozvíte na http://www.regionalni-znacky.cz

» Skrýt

Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce

Ovoce pěstujeme podle zásad integrované produkce. Jsme členy sdružení SISPO, což je Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, které sdružuje pěstitele ovoce, které produkují zdravější ovoce vysoké kvality při uplatnění ekologicky přijatelných metod pěstování a minimalizují nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií a umělých hnojiv. Zkrátka členové sdružení přípravky na ochranu rostlin zatěžujících životní prostředí, které působí razantně a neselektivně na predátory vůbec nepoužívají.
Ovoce, které vyhoví všem požadavkům a rozborům, má právo používat ochrannou známku SISPO, která garantuje spotřebiteli zdravé a bezpečné ovoce. Tuto známku každoročně pro naši produkci získáváme.

Doba přidělení ochranné známky a právo ji používat je vždy pouze na jeden rok. V následujícím roce musí pěstitel právo používání ochranné známky znovu obhájit.

» Více


Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce

  • Založen 23.10.1990 jako dobrovolné sdružení pěstitelů a zástupců výzkumu.
  • Je součástí Ovocnářské unie ČR a má sídlo v Holovousích.
  • 9 zakládajících ovocnářských podniků, kteří přihlásili do integrovaného systému pěstování ovoce na 2.000 ha sadů.
  • Vydává stanovy SISPO a Zásady pro integrované systémy pěstování ovoce které jsou metodickým návodem k produkci ovoce s minimálním podílem chemických vstupů a minimální zátěží agroekosystému. Platnost těchto směrnic je dva roky.
  • Poradenská a propagační činnost, pořádání nebo spolupořádání odborných seminářů.

Co je integrovaná produkce?

Integrovaná produkce je ekonomická produkce ovoce vysoké kvality při uplatnění ekologicky přijatelných metod pěstování a minimalizaci nežádoucích vedlejších účinků agrochemikálií při jejich používání.
Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví.
Vyžaduje:

  • důkladné znalosti o cílech a zásadách integrované produkce ovoce
  • dodržování stanovené pěstitelské technologie vyhovující zásadám integrované produkce
  • kladný aktivní přístup pěstitelů ovoce k ochraně přírody

Cílem je:

  • ochrana přírodního prostředí ovocného sadu a živých organizmů, které se v něm vyskytují
  • ochrana lidského zdraví, proto se takové ovoce smí používat například do kojenecké výživy
  • neporušování ani škodlivé měnění nebo ničení složek prostředí ovocného sadu
  • zajištění druhové rozmanitosti přirozeně se vyskytujících nebo introdukovaných živočišných a rostlinných druhů v ovocných sadech a jejich blízkém okolí

Ochranná známka pro zdravé ovoce

  • Ovoce prodávané pod touto ochrannou známkou je vyrobeno za výrazně omezeného používání pesticidů a umělých hnojiv
  • Proti škůdcům a chorobám se přednostně používá biologická ochrana (draví roztoči, ptactvo, slunéčka atd.)
  • Nezávadnost ovoce je garantována rozbory na obsah těžkých kovů
  • Výroba ovoce je kontrolována Svazem pro integrované systémy pěstování ovoce
  • Podmínky výroby jsou v souladu s přísnými mezinárodními normami
  • Ovoce se pěstuje v ekologicky nejvhodnějších oblastech, málo zatížených emisemi
  • Právo používat ochrannou známku je udělováno pěstitelům vždy pouze pro jeden rok
  • SISPO ovoce je produkováno výhradně v Českých zemích
  • Chráněno ochrannou známkou ®

Ovoce pěstované podle zásad pro integrované pěstování je označeno ochrannou známkou SISPO. Ochranná známka je nepřenosná, může ji používat pouze podnik, kterému byla vydána a je jí možno označovat jen ovocný druh, pro který byla vydána. Přiděluje se jen tomu pěstiteli, který dodržuje stanovené zásady a směrnice SISPO minimálně 3 roky a splňuje všechny podmínky pro integrovanou produkci ovoce. Ovoce je kontrolováno chemickými rozbory. Doba přidělení ochranné známky je vždy pouze na jeden rok. V následujícím roce musí pěstitel právo používání ochranné známky znovu obhájit.

Více informací na www.sispo.cz

» Skrýt

Jsme členy následujících organizací:

souzsStředočeská ovocnářská unie z.s.

Zdraví z českých sadů

Členové středočeské ovocnářské unie produkují kvalitní ovoce pod ochranou známkou SISPO a integrované produkce MZe ČR a tím jsou pod stálou kontrolou kvality a nezávadnosti. V této organizaci jsme již dlouhá léta i my, Ovocné sady Bříství, okr. Kolín.

Ovoce z integrovaného pěstování má výbornou chuť, barvu, rozměry a splňuje vysoké nároky spotřebitele, s důrazem na zdravotní nezávadnost a ochranu životního prostředí. Cílem organizace je dodávat na český trh kvalitní české ovoce.

Více informací se dozvíte na http://www.stredoceskaovocnarskaunie.cz/

Středočeská ovocná stezka a historie ovocnářství ve zdejším kraji

Tematicky zaměřenou značenou ovocnou cyklotrasu naleznete mezi Kolínem a Českým Brodem. Trasa je vedená po polních cestách a silnicích převážně III. třídy a označuje ji žluté dopravní značení pro cyklotrasy s logem stezky.
U označených ovocnářů je schránka s razítkem do vaší sbírky či průvodce (u nás v Bříství je schránka umístěná vedle vrat do objektu). Trasa je vedena podél sadů a naší prodejny s celoročním i sezónním prodejem ovoce, moštů, křížal, pálenic a dalších výrobků.

» Více


Na trase je umístěno 10 odpočívadel s mapou a informacemi o tradici ovocnářství na daném území. Na každém odpočívadle je pro děti umístěn reliéfní obrázek k sejmutí tužkou.
Ve dvou úsecích jsou osazeny naučné tabule, které hravou formou prověří znalosti vašich dětí. Jeden úsek najdete mezi Limuzy a Mrzkami, další ve Ždánicích u rybníka Sv. Prokop.
Pro uživatele moderních technologií je na trase instalováno 18 taggů s kódem pro stažení do mobilních telefonů, kde najdou další informace o blízkém okolí. Kdo má rád geocaching, nepřijde zkrátka. U označených ovocnářů je schránka s razítkem do vaší sbírky či průvodce (v Bříství je schránka umístěná vedle vrat do objektu). Trasa je vedena podél sadů a prodejen s celoročním i sezónním prodejem ovoce, moštů, křížal, pálenic a dalších výrobků.

Celá trasa měří 72 km a nástupní (konečné) místo je v Křečhoři u Kolína, kam se lze dostat od vlakového nádraží v Kolíně po stávajících cyklotrasách. Značená cyklotrasa vás zavede do Chocenic, Blinky, Žabonos, Miškovic, Klášterní Skalice, Kouřimi, Ždánic, Bulánky, Dobrého Pole, Vitic, Kšel, Přistoupimi, Tuchoraze, Vrátkova, Mrzek, Přišimas, Rostoklat, Tuklat, Břežan, Štolmíře a do konečného (nástupního) místa Českého Brodu, kde je přímé napojení na vlak Kolín – Praha.

Více na: http://ovocnastezka.podlipansko.cz/, http://mas.podlipansko.cz/

Ze starších dějin ovocnářství na Kolínsku a Českobrodsku

Tradice ovocnářství na Kolínsku a Českobrodsku sahá hluboko do minulosti. Cílený zájem o pěstování ovoce zde můžeme sledovat již od raného středověku, což je pochopitelné vzhledem k hospodářskému významu této oblasti, která v Čechách vždy náležela k nejúrodnějším. Zahrady s výsadbami ovocných dřevin byly nedílnou součástí venkovských usedlostí, kde zpravidla tvořily jejich zadní díl – v místech kde se původně nacházelo humno pro mlácení obilí, které již ve 13. a 14. století funkčně nahrazovaly kryté dřevěné stodoly.
Kolem nich byly postupně vysazovány ovocné stromy. V nejstarším období se jednalo o jabloně, hrušně, třešně, višně, broskve, mišpule a kdoule, ke chráněným jižním stěnám stavení byla často vysazována i vinná réva. Hospodářsky se využívaly také planě rostoucí dřeviny – trnky, lísky, dříny, jeřáby a maliny, které bychom zpravidla našli na pastvinách, mezích a jiných zemědělsky obtížně využitelných místech. To vše doplňoval sběr lesních plodů – především jahod, borůvek a ostružin. Také na předměstích královských měst Kolína, Kouřimi a Českého Brodu se již od středověku rozkládaly větší či menší zahrady, které byly majetkem jednotlivých měšťanských rodin, u jejichž domů, ležících za městskými hradbami, nebyl pro zřizování zahrad dostatek místa. Jak na venkově, tak na předměstích byly zahrady chráněny ploty – vesměs týněnými, tj. pletenými z proutí. Pěstování ovoce v tomto kraji, který byl především obilnářskou oblastí, mělo ovšem pouze doplňkovou funkci.
K významnému rozvoji ovocnářství jako důležité součásti zemědělské produkce zde dochází teprve od první poloviny 19. století. Na území dominia Lichtenštejnů, které zabíralo prakticky celou oblast Černokostelecka, Českobrodska, a významně zasahovalo i do Kouřimska, má v tomto směru velký význam vláda knížete Aloise Josefa II. z Lichtenštejna v letech 1836–1858, který z pozice vrchnosti prosazoval kultivaci dosud nevyužitých pozemků a zakládání ovocných sadů na pustých úbočích strání a kopců, stejně jako vysazování alejí ovocných stromů podél cest.
Ve druhé polovině 19. století se také úspěšně rozvíjelo ovocnářství na statku rodiny Žertových v Bříství u Křečhoře, kde se ve velkém množství pěstovaly především jabloně a švestky, pro jejichž konzervaci zde byl zřízen samostatný objekt sušárny.
Podobně jako jinde v českých zemích, přineslo významnou změnu zestátnění zemědělství po roce 1948. Ovocnářské podniky po konfiskaci původním majitelům přešly do správy jednotných zemědělských družstev a státních statků, načež obvykle došlo k jejich výraznému úpadku.
Mimořádně významná změna nastala v roce 1975, kdy byla Ministerstvem zemědělství ČSSR schválena „Koncepce rozvoje ovoce a zeleniny Středočeského kraje“, přičemž metodickým dohledem nad jejím plněním byl pro okres Kolín pověřen Agropodnik Kutná Hora. Ke splnění záměru, který od základu změnil povahu ovocnářské výroby na Kolínsku, byla vymezena plocha 3 000 ha na provedení nových výsadeb ovocných sadů. V nich 85 % tvořily jabloně, zbytek většinou třešně, višně, meruňky a broskve.
Nejmenší plochy byly určeny pro výsadbu rybízu a angreštu.
Odbyt produkce byl zajištěn Agropodnikem Kutná Hora a Státním podnikem Ovoce a zelenina Středočeský kraj.
Důležitým mezníkem se staly společenské změny po roce 1989. Došlo ke zrušení státních statků a většiny jednotných zemědělských družstev, která se transformovala na obchodní společnosti. Části ploch začaly opět obdělávat fyzické osoby. Změnou vlastnických poměrů v důsledku restitucí majetku se změnil i způsob hospodaření. Mnohé výsadby z období socialismu byly zrušeny, naopak ale byly založeny nové, moderní sady a zřízeny odpovídající skladové kapacity, takže zdejší ovocnářskou tradici se podařilo úspěšně udržet. Také po roce 1990 se statek na Bříství vrací zpět rodině Žertových, kteří pokračují v rozvoji ovocných sadů a pěstování jahod. V současné době je rodina již 10. generací rodu Žertů na Bříství.

» Skrýt

MAS Podlipansko o.p.s.

Jelikož nám není lhostejný vývoj našeho kraje a dění v něm, jsme aktivními partnery Místní akční skupiny (zkráceně MAS) Podlipansko. Jedná se o sdružení zástupců firem, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj území ve Středočeském kraji na území okresů Kolín a Nymburk.
Výhoda MAS spočívá v tzv. „bottom – up“ přístupu – iniciativa při rozvoji regionu vychází od místních obyvatel. Projekty podporují a vybírají místní autority a lidé, kteří dobře znají potřeby daného území. O rozvoji proto rozhoduji sami obyvatelé a nikoliv centrální úřady.

» Více


MAS Podlipansko, o.p.s., zajišťuje a koordinuje celý systém značení v Polabí a uděluje oceněným výrobcům certifikáty, popř. jim odejímá práva k užívání značky. Zajišťuje kontrolu plnění zásad pro udělování a užívání značky a certifikačních kritérií.
MAS na svém zájmovém území také rozvíjí celou řadu doplňujících aktivit, z nichž mohou obyvatelé těžit. Jak příklad lze uvést pořádání různorodých vzdělávacích kurzů.
Z právního hlediska je MAS obvykle občanským sdružením nebo obecně prospěšnou společností, tedy nestátní neziskovou organizací (NNO). V současné době je na území celého Česka přes 150 MAS, přičemž každá z nich má svou vlastní, specifickou, rozvojovou strategii. Aktivita vybraných MAS je financována z Programu obnovy venkova (PRV).
Více informací se dozvíte na http://mas.podlipansko.cz

» Skrýt